Francie s bázní a bez Hany

Partička ve Francii
Zakladatelka klubu WWženy dala přednost šéftrenérovu nemravnému návrhu na výlet k řece Ötzt, tak jsme se v osiřelé sestavě Pája, Pepíček, Ondra, Tomík, zamlklý Rosťák a rozverní Skýni vydali za krásami vlahé Francie. Po nočním přejezdu via Sao Bernardino jsme dali dvakrát v nadšeném tempu švýcarskou "paní spolehlivou" - Moesu - a v pohodě dokončili přejezd do Briansonu. Francie nás přivítala přívětivou tváří obtloustlého majitele pizzerie a lehkého bílého vína. První francouzská noc pod mostem byla pro většinu příliš krátká - vyhnáni přívaly vody skončili pod stany. Vypadalo to na zájezd studenější a vodnatější, než jsme si původně představovali. Ale po chladném přivítání se Francie našim nadšením nechala strhnout a stejně jako my ukázala i ona svou příjemnější tvář - horké dny, chladivé vody divokých řek a rudě bujnou náladu skrývanou pod korkem zelených lahví ..... jak jsme pojezdili nejlíp ilustrují fotky z výletíku. Jak jsme popili je lepší ponechat pouze ve vzpomínkách - pamatuje-li si to snad někdo :-). Pohodovou atmosféru zájezdu narušil snad jen Ondra - vegetarián s výčitky svědomí vůči rostlinné říši. Tolik kytek jako on za týden, standardní masožravec o vůni nepřipraví za celý život. Na říčce Gyronde spatřil nahé tělo nádherně rostlé borovice a ve vášnivém objetí se jí jal omlouvat za všechny klíčky co kdy sežral. Naštěstí byl nablízku Pan Voják, co je vždy ve střehu, a zpočátku dramaticky vypadající scénka dospěla s jeho přispěním ke šťastnému konci. Fotoseriál z ní vytěžený může posloužit coby instruktáž pro záchranu na divoké vodě.
A co jsme vlastně sjeli? Moesa, Guissane, Gyronde, Guil, Durance, Byaise, Ubaya vč. úseku do jezera, Veneon a ještě mě prosím doplňte.... Díky Pájově doplnění je snad výčet říček snad kompletní. Ď